Při zavádění příkrmů jsou alergie důležitým tématem, proto jsem zdrojům o alergiích a samotnému článku věnovala spoustu času. Podíváme se společně, které potraviny jsou nejčastěji alergeny, jaké příznaky může potravinová alergie mít a kdy vyhledat okamžitou lékařskou pomoc.
Co je to alergie?
Co je to antigen?
Antigen je látka, jež provokuje buňky našeho imunitního systému a tím vyvolává tvorbu obranných protilátek.
Na základě prvního setkání s antigenem nelze ve většině případů poznat, zda je nebo není dítě alergické, proto je velmi důležité potraviny zavádět jednotlivě, více dní za sebou a hlídat případné reakce.
Kdo je alergik?
Vysvětleme si na příkladu dvou dětí, které právě poprvé ochutnali rybu, kdo je vlastně alergik.
U prvního dítěte se nic významného po snězení ryby nestane, imunitní systém dítěte se setkal s novým antigenem a vytvořil si protilátky. Při dalším setkání už bude organizmus dítěte antigen znát a bude se tak moct lépe bránit.
U druhého dítěte ale imunitní systém zjistil, že existuje antigen, proti kterému je potřeba se bránit. Organizmus dítěte ale míru obrany neodhadl, vytvořil si protilátky a při dalším setkání s rybou obranu přežene a vyvolá nepřiměřenou reakci. Právě tato neadekvátní reakce organizmu dělá z lidí alergiky. Liší se typ alergie, její míra a závažnost.
Potravinové alergie
Potravinové alergie trápí asi 8 % kojenců, z nichž přibližně třetinu až polovinu představuje alergie na bílkovinu kravského mléka.
Alergeny
Potencionálními alergeny jsou nejčastěji citrusy a další exotické ovoce (kiwi, ananas atd.), jahody, ryby, mléko, lepek, sója, vajíčka, mořské plody, ořechy, med, skořice, muškátový oříšek a ze zeleniny to mohou být například rajčata, celer, chřest nebo cibule.
Projevy potravinové alergie
Potravinové alergie se u dětí nejčastěji projevují zažívacími potížemi – bolestí břicha, průjmem a zvracením, může se také objevit krev ve stolici.
Dalším příznakem na kůži může být zhoršení atopického ekzému nebo vyrážka okolo pusinky dítěte, která se objeví po krátké době od požití alergenu. Může se objevit otok jazyka či rtů. Projevem potravinové alergie také mohou být respirační potíže – kašel, dušnost nebo kýchání. Opakovaný a častý zánět spojivek může také souviset s potravinovou alergií.
Jak běžné alergické reakce řešit doma?
Pokud má dítě alergickou reakci, už mu samozřejmě nedáváme další antigen. Z tohoto důvodu jednotlivé potraviny zavádíme více dní a samostatně, abychom okamžitě věděli, která potravina reakci vyvolala a mohli jsme se jí vyvarovat.
Můžeme dítěti dát volně prodejné kapky Fenistil, které rychle ulevují od alergických reakcí, hojí podráždění kůže, zmírňují svědění a snižují otoky. Jsou vhodné pro děti od 1 měsíce a dávkují se podle váhy dítěte. Do 1 roku dítěte byste však podání měli alespoň telefonicky zkonzultovat s dětským lékařem. Dětem od 6 měsíců můžete také při kožním projevu alergické reakce (kopřivka, vyrážka) ulevit lokálně Fenistil gelem.
Vážné reakce
Je na místě větší opatrnost, pokud jsou rodiče alergici?
Je dokázané, že u alergií hraje velkou roli dědičnost, především u astmatu a atopického ekzému je míra dědičnosti opravdu velká. Pokud je rodič astmatik, má dítě nevyšší pravděpodobnost, že nějaké projevy alergie bude mít. V případě, že například oba rodiče trpí atopickým ekzémem, riziko u dítěte stoupá až na 70 %. Riziko však nemusí hned znamenat rozvoj alergie. Může se stát, že dědičný materiál přeskočí jednu generaci, proto bychom měli brát v úvahu i alergie prarodičů dítěte. V případě astmatu a atopického ekzému u rodičů nebo prarodičů dítěte je opravdu opatrnost na místě. Pokud rodiče a prarodiče trpí na nějakou konkrétní alergii (pyly, zvířata, roztoči, hmyzí bodnutí, potraviny atd.) je pravděpodobnost alergie u dítěte menší, i tak je ale dobré potraviny do jídelníčku dítěte zařazovat opatrně. Jednotlivé potraviny byste měli zavádět zvlášť a více dní. U těch rizikovějších potravin být obzvlášť opatrní a řídit se doporučením, kdy je vhodné potraviny zavést.
Někdy se může stát, že dítě nemá na potravinu žádnou alergickou reakci ani po několikátém podání (typické je to třeba pro jahody nebo rajčata). V pozdějším věku se však reakce na potravinu může objevit. Někdy navíc potravina vadí pouze v čerstvé formě a po uvaření nenastane žádná reakce. V takových případech alergie většinou sama zmizí. Potravinu vyřaďte z jídelníčku dítěte a za několik měsíců ji zkuste opatrně nabídnout znovu.
